Přihlášení

Počítadlo přístupů

TOPlist

20. Krajská přehlídka ochotnického divadla v Lomnici nad Popelkou

Tylovo divadlo
2. března 2017
Divadelní spolek SMAJLÍK
Kašpárkovy čertoviny

Až po střechu zaplněné Tylovo divadlo dětmi z prvních a druhých tříd Základní školy a všech Mateřských škol nás sice překvapilo, ale "ostříleným hercům" nevyrazilo dech.
Hráli s plným nasazením jak o život, takže diváci s napětím sledovali pohádku až do samého konce.
Velkým dílem k tomu přispěl lomnický Pěvecký sbor pod vedením Petry Lukavcové.
Ač jsme sbor oslovili pár týdnů před představením, vyšel nám nesmírně vstříc a děti se písničky stihly naučit. Zpěváci během hry krásně zpívali, herci bezvadně hráli, takže z hlediště se ozýval smích a nechyběl potlesk na otevřené scéně. Ten ostatně neustával ani na konci pohádky a zpěváci a herci měli "několik opon".

Stálo nás to mnoho starostí, ale dalo nám to hoooodně radosti.
Doufám, že se video, které jsme si nechali natočit, povede a budeme mít krásnou památku.
Kulisy a rekvizity jsme stěhovali už ve středu, vyzkoušeli techniku a udělali jsme si také krátkou zkoušku se sborem. A ve čtvrtek 2. března 2017 v 9, 00 hod. jsme to rozbalili na "plný pecky"!!!!
Všichni aktéři a účinkující dostali ode mě diplom a sladkou odměnu.

Potom, co jsme v divadle po sobě "zametli stopy" jsme se vydali městem do školy,
kde nás pan školník dovedl přes tajemnou a strašidelnou půdu na prosklenou kopuli.
Nejen, že jsme tam objevili bonbónový poklad, ale ještě jsme fascinovaně zírali na celé město,
které jsme měli jak na dlani.

Díky krásnému počasí byly úžasně vidět zasněžené vršky hor. Pak jsme si zašli na drink a výbornou italskou pizzu. To ale nebyl naším zážitkům konec. Ještě nás čekala fascinující výstava loutek a nakoukli jsme i do zákulisí loutkářů. Výstavou krásných obrazů a zápisem do pamětní knihy, kam jsme napsali "Sejdeme se v Národním divadle" náš maxi výlet končil a vydali jsme se na cestu domů. Samo sebou jsme museli zase vše nanosit a uklidit na sál.

Byli jsme unavení, jako koťata, ale šťastní, jako blešky.

Ivana Nosková